|
|
Pohled rodiček na kardiotokografické monitorování plodu v průběhu porodu
PAPÍRNÍKOVÁ, Petra
Kardiotokografie je neinvazivní metoda poskytující informace o stavu plodu v těhotenství a za porodu. Monitorování plodu je dnes standardem v porodnické péči o těhotné a rodičky, doporučené postupy České gynekologicko-porodnické společnosti určují indikace k užití metody a pravidla interpretace výsledků. Během fyziologického porodu lze rodičku kardiotokografem sledovat intermitentně, neboli v pravidelných intervalech dle zvyklostí pracoviště. Patologický porod, jako například porod koncem pánevním, hypotrofického plodu, plodu s nefyziologickým CTG záznamem, je nutno monitorovat kontinuálně. Zevní snímání ozev přináší rodičce určitá nepříjemná omezení v pohybu a zaujímání poloh. Orientace personálu na výstup z kardiotokografu může v rodičce vyvolat obavu o dítě či domněnku, že se porodní asistentka dostatečně nevěnuje jejím potřebám a porodnímu ději. Ošetřovatelská péče o rodičku při kardiotokografickém snímání je tedy velmi specifická tím, že porodní asistentka poskytuje péči dvěma subjektům {--} matce a plodu. Podle sporé literatury na toto téma ze starší doby kolísá postoj rodiček ke kardiotokografii od pocitu, že monitor zajišťuje zdraví plodu, chrání plod, až po pocit nepohodlí, omezení, zbytečné medializace přirozeného děje, odvracení pozornosti personálu a odmítání vyšetření. Česká studie však provedena nikdy nebyla a moderní literatura k tomuto tématu neexistuje. K výzkumnému šetření byl použit prospektivní kvantitativní výzkum formou dotazníků. Dotazník byl anonymní a obsahoval 26 otázek, z čehož bylo 23 otázek uzavřených, 1 otázku polouzavřená a 2 otevřené otázky. Dotazníky byly rozdány v celkovém počtu 101 výtisků na odděleních šestinedělí gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Výzkumný soubor představovaly nedělky 2. až 3. den po porodu, vyloučeny byly ženy po plánovaném císařském řezu. Cílem práce bylo zjistit postoje rodiček ke kardiotokografickému monitorování plodu v průběhu porodu. Byly stanoveny 3 hypotézy. Hypotéza 1 předpokládala, že rodičky vnímají metodu kardiotokografického snímání během porodu jako zdroj informací o stavu jejich dítěte a výzkumem byla potvrzena.. Hypotéza 2 říká, že kontinuální kardiotokografické monitorování plodu během porodu omezuje rodičky v pohybu a zaujímání úlevových poloh, a výzkumným šetřením byla vyvrácena. V hypotéze 3 je vysloven předpoklad nedostatku validních informací poskytovaných rodičkám o metodě kardiotokografie, o interpretaci CTG záznamů a jejich výpovědní hodnotě. Tato hypotéza byla výzkumem potvrzena. Vyhodnocením odpovědí v dotazníkách byl zmapován postoj žen k monitorování plodu, čímž byl splněn cíl práce. Holistický přístup v ošetřovatelské péči má všem pacientkám a klientkám zajistit co možná největší komfort, komplexní péči a informovanost. Z výzkumného šetření na gynekologicko-porodnické klinice vyplynulo, že je třeba zdokonalit přísun informací od personálu k rodičkám.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o ženu při porodu ukončeným VEX (vakuumextraktor)
KŘÍŽOVÁ, Michala
V bakalářské práci jsem se zaměřila na ošetřovatelskou péči o ženu při porodu ukončeným VEX (vakuumextraktor). První část bakalářské práce je teoretická část, která seznamuje s metodou vakuumextrakce v porodnictví, její indikace a podmínky, technika výkonu a seznamuje s ošetřovatelskou péčí porodní asistentky o ženu při porodu ukončeným VEX na porodním sále a na oddělení šestinedělí. Cílem práce bylo zjistit, zda porodní asistentky mají zkušenosti s péčí o ženu při porodu ukončeným VEX. Zda znají podmínky a indikace ze strany matky a plodu pro porod ukončeným VEX a v jakých porodnicích Jihočeského kraje se využívá metoda VEX. Na dané cíle byly stanoveny hypotézy. První hypotéza: Porodní asistentky mají zkušenosti a umí pečovat o ženu při porodu ukončeným VEX. Druhá hypotéza: Porodní asistentky znají podmínky pro ukončení porodu VEX. Třetí hypotéza: Porodní asistentky znají indikace ze strany matky a plodu pro ukončení porodu VEX. Výzkumná otázka 1. V jakých nemocnicích Jihočeského kraje se využívá metoda ukončení porodu VEX? V práci byla použita metoda kvantitativního výzkumného šetření. Sběr dat probíhal metodou dotazování, technika dotazník. Dotazník byl anonymní, byl složen ze souboru předem formulovaných otázek, které sloužily jako identifikační data. V dotazníku bylo 23 otázek. Výzkumným souborem pro kvantitativní výzkumné šetření byly porodní asistentky pracující na porodním sále a oddělení šestinedělí ve vybraných nemocnicích Jihočeského kraje. Dotazník byl rozdán do sedmi vybraných nemocnic v Jihočeském kraji (České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Strakonice, Písek, Tábor, Prachatice). Celkový počet rozdaných dotazníků byl 100, z toho se 20 dotazníků nevrátilo z nemocnice České Budějovice. Celkový počet respondentek byl tedy 80 (100%). Výsledky byly zpracovány do jednotlivých grafů. Cíle práce byly splněny. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že porodní asistentky mají zkušenosti a umí pečovat o ženu při porodu ukončeným VEX, první hypotéza se potvrdila. Druhá hypotéza se také potvrdila, protože porodní asistentky znají podmínky pro porod ukončený VEX. Hypotéza o indikacích ze strany matky a plodu byla také potvrzena. Jako druhou technikou a doplňující metodou byla anketa pro zjištění, v jaké porodnici v Jihočeském kraji se využívá metoda ukončení porodu VEX. Anketa byla určena pro vrchní sestry gynekologicko-porodnických oddělení nemocnic Jihočeského kraje (České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Strakonice, Písek, Tábor, Prachatice). Celkový počet rozdaných anket bylo 7, z toho se 1 anketa nevrátila a to z nemocnice České Budějovice. Anketa obsahovala sedm otázek. V anketě bylo zjištěno, že metoda vakuumextrakce se využívá v nemocnici Strakonice, Český Krumlov a Prachatice. V ostatních dotazovaných porodnicích o této metodě uvažují, že by mohla být na jejich pracovišti do budoucna využívána. V závěru práce byl vytvořen standard pro porodní asistentky v péči o ženu při porodu ukončeným VEX a předpokládá se jeho využití v ošetřovatelském procesu.
|
|
|
Vedení porodu rodiček s anamnézou císařského řezu v předchozí graviditě
PISKORZOVÁ, Martina
Bakalářská práce byla zaměřena na vedení porodu rodiček s anamnézou císařského řezu v předchozí graviditě. Byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jaký je způsob vedení porodu rodiček, které mají v anamnéze předchozí porod císařským řezem. Druhý cíl byl zaměřen na žádost rodiček o sterilizaci při iterativním císařském řezu. Cíle byly splněny. K cílům byly stanoveny hypotézy. Je předpokládáno vedení porodu rodičky s císařským řezem v anamnéze opět císařským řezem. Tato hypotéza byla výzkumným šetřením potvrzena. Druhá hypotéza předpokládá žádost rodičky o sterilizaci při iterativním císařském řezu. Tato hypotéza nebyla potvrzena. Jednalo se o kvantitativní výzkum, prováděný retrospektivní analýzou dat v perinatologickém centru Nemocnice České Budějovice a.s. v období od 1.1.2004 do 31.12.2008.
|
|
|
Kurzy předporodní přípravy
KASTENMAJEROVÁ, Lucie
Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část popisuje historii předporodní přípravy a její současné pojetí. Dále se zabývá kurzy předporodní přípravy, úlohou porodní asistentky při jejich vedení a přípravou osob doprovázejících matku k porodu. V praktické části byl proveden kvantitativní výzkum technikou nestandardních dotazníků, které byly rozdávány těhotným ženám ve vybraných gynekologických ambulancích v Českých Budějovicích a Českém Krumlově. Cíle práce se podařilo splnit. První hypotéza: Těhotné ženy nemají o předporodní přípravě dostatek informací, nebyla potvrzena. Druhá hypotéza: Kurzy předporodní přípravy jsou pro těhotné ženy finančně dostupné, byla potvrzena. Třetí hypotéza: Kurzy předporodní přípravy jsou pro těhotné ženy dopravně - místem bydliště dostupné, byla potvrzena.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o ženu v období šestinedělí
KRAUSOVÁ, Monika
Ve své bakalářské práci se snažím pojmout období šestinedělí jako celek a vystihnout jeho problematiku. V teoretické části se zabývám fyziologií šestinedělí (změny celkové a změny na pohlavních orgánech) a možnými poruchami, které po porodu mohou nastat. Považovala jsem za důležité popsat ošetřovatelskou péči o nedělku a úlohy porodní asistentky. Na závěr nastiňuji život po návratu domů v oblastech běžného života.Ve výzkumné části mne zajímalo, zda v dnešní době {\clqq}přeinformovanosti``, kdy lze získat informace téměř o všem, jsou maminky na období po porodu dostatečně připravené, mají potřebné znalosti a uvádějí je do praxe. Také mne zajímá, zda jsou s poskytovanou péčí na oddělení šestinedělí spokojené. Bakalářská práce je určena především porodním asistentkám v nemocniční péči a studentkám oboru ošetřovatelství. Věřím, že tato práce bude přínosem pro ně i laickou veřejnost.
|
host ::
RSS.